Předvádět se v pánských sprchách starého důlního provozu není… není pro každého. Ale co se dá dělat, když vás pozvou, ohlásí jméno, postaví k rozpadající se zdi před dychtivý kotel ostravských kulturfans, divoce řičících při všem ostravském. První host po šesti domácích, ticho, napínavé hledání na velkém plátně ve složce pecha_kucha_vol.1, dvojitý klik, play — „Ahoj, dobrý večer, já jsem nejhezčí.” — „Muaahaahaha!” — raději o sobě nemluvit příliš dlouho, už se také na zdi usmívá první tvář z přehlídky těch nejhezčích, které jsme potkali, hodně kávy spolu vypili a něco dobrého udělali. Děkujeme, děkujeme, dobré to bylo, v hlavě nám ještě zvoní z posledního projektu večera, bubnování na rozebraný automobil (20×20 může být dost dlouhá doba) a opouštíme hořící komíny, nakažlivé nadšení a nejlepší prostor pro PKN v ČR.